Popis
Václav Jan Tomášek (1774-1850) - An den Mond, op. 56. Leopold Koželuh (1747-1818) - Spira pur, Sento amor. Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) - Das Veilchen, Abendempfindung, Als Luise. Jan Josef Rösler (1771-1813) - Arietta Il niente, Herbstlied, An die Entfernte, La Verita. Joseph Haydn (1731-1809) - O tuneful voice, The spirit's song. Jan Václav Voříšek (1791-1825) - An Sie, Liebe, Die Abschiedsträne. Jan Václav Kalivoda (1801-1866) - Frühlings Wanderschaft
Martina Janková - soprán, Barbara Maria Willi - kladívkový klavír (Franz Joseph Baumeister, 1797)
Cestu mezi Vídní a Prahou, kterou roku 1787 absolvoval 31letý Mozart, aby byl u premiéry svého Dona Giovanniho, důvěrně znala celá řada dalších hudebníků; vydávali se po ní v obou směrech - často s vidinou lepšího živobytí na tom druhém, vysněném konci. Česká písňová tvorba přelomu 18. a 19. století, jež tvoří osu tohoto alba, bude pro mnohé objevem - včetně faktu, že čeští komponisté zhudebňovali především německé a italské texty. Leccos vysvětluje rozkvět německé písně pro domácí muzicírování (a nakladatelské podnikání s tím spojené) i rychlé šíření klavíru v 80. letech. Podle Goetha bylo zvládnutí hry na klavír jednou z podmínek úspěchu vdavekchtivých slečen... Leopold Koželuh patřil ve Vídni k nejúspěšnějším písňovým autorům; mj. díky svým diplomatickým schopnostem zastínil i zářivou hvězdu Mozartovu. Naopak Rösler, jehož písně jsou od Mozartových často k nerozeznání, v Praze velmi usiloval o zachování mozartovského odkazu po skladatelově smrti. Tomáška, který zůstal věrný Praze, s Röslerem spojuje vytříbený literární vkus, resp. bezchybný výběr textů. Nahrávka zachycuje půvabný hlas Martiny Jankové plný života, dívčí nevinnosti, svěžesti a lehkosti, jež tak sluší mozartovskému repertoáru. Barevný a jasný zvuk jediného dochovaného klavíru F. J. Baumeistera (1797) pod rukama B. M. Willi bude jistě pro mnohé dalším překvapením a objevem na této dobrodružné cestě.
Neprobádané cesty české písňové tvorby mezi Mozartovou Prahou a Vídní
Autor
Various
