Popis
Albem CAGE? navazuje francouzský klavírista Bertrand Chamayou (nar. 1981) na svůj loňský projekt „Dopis(y) Satiemu” („Letter(s) to Erik Satie”). Je tedy opět věnováno americkému skladateli Johnu Cageovi (1912-1992). Tentokrát se ovšem jedná o kompozice pro tzv. preparovaný klavír, tedy nástroj, do jehož strun byly předem podle přesných instrukcí umístěny různé předměty (šrouby, mince, kousky látky, gumy nebo plastu apod.), což pochopitelně vede k výrazným změnám barvy zvuku a různým perkusním efektům. Je zajímavé, že i když se první teoretické úvahy i praktické pokusy tohoto druhu objevily už dříve (např. Ravelova opera Dítě a kouzla z roku 1925), Cage k nim zprvu přivedla provozní nutnost. V roce 1940 ho totiž afro-americká tanečnice Syvilla Fort ho pověřila napsáním hudby k jejímu baletu Bacchanale, který měl mít premiéru v Repertory Playhouse v Seattlu. Cage, inspirován myšlenkou hudby s africkým vlivem, chtěl celkem pochopitelně použít malý soubor bicích nástrojů. Protože však plocha jeviště byla příliš malá, musel komponovat pro jediný nástroj, který měl k dispozici: dětské koncertní křídlo. Bylo to v tomto okamžiku, kdy se Cage místo úpravy své hudby pustil do důmyslné úpravy svého nástroje. Tak se zrodil „preparovaný klavír”. Ve 40. a 50. letech napsal Cage pro tento nástroj řadu děl, ve kterých dále prozkoumával jeho specifický zvuk s takřka neomezenými možnostmi. S každou novou metamorfózou vykouzlil Cageův preparovaný klavír originální zvukový svět, odrážející různorodé vlivy, které na autora v té době působily. Ať už šlo o tradiční africkou kmenovou hudbu, balijský gamelan nebo jeho rostoucí zájem o zen buddhismus. Stranou ale nezůstaly ani politické problémy a témata, zejména rasová segregace (např. ve skladbě Naše jaro přijde) nebo tragédie druhé světové války („Ve jménu holokaustu”).
Bertrand Chamayou (piano)
