Popis
Skladby na albu Le carnet noir (česky Černý zápisník) lze rozdělit do tří skupin. První tvoří osobité úpravy lidových písní v bretonštině - úvodní píseň Marzhin Foll pojednává o kouzelníku Merlinovi poněkud netradičně jako o antihrdinovi, Alanem Stivellem proslavený popěvek Tri martolod skupina nahrála jako dárek svým fanouškům poté, co jej několik let odmítala jako odrhovačku vůbec hrát, a originální úprava bretonské vánoční písně (s fenomenálním pěveckým výkonem nového frontmana skupiny Roberta Fischmanna) Pe trouz war an douar reaguje s nadsázkou na množící se dotazy, zda Bretonci mají také koledy.
Další oblast představují písně ve francouzštině: mrazivá balada z Normandie Quand je menai mes chevaux boire, až pop-jazzově laděná úprava písně La jument de Michao, v níž si ale kapela stále zachovává svůj originální akustický zvuk, na Bran překvapivě durová a veselá píseň Lundi mardi o vilném ševci a konečně lehce erotická Le phare, zhudebňující dvojsmyslnou báseň bretonského prokletého básníka Tristana Corbiera.
Album doplňují instrumentální skladby, z nichž kromě tradičního tance Laridée-gavotte pocházejí všechny z autorské dílny členů skupiny - od dnes již bývalého zpěváka a zakladatele skupiny Davida Pajota, od akordeonisty Tomáš Görtlera a především od kytaristy a producenta desky Vojtěcha Jindry. Jde o skladbu An dro, napsanou, jak název napovídá, na rytmickém základě snad nejrozšířenější bretonské taneční formy, dále o titulní valčík Le carnet noir, připomínající trochu filmovou hudbu Yanna Tiersena, a o závěrečný opus La croisée, v němž náhle zazní Pajotův hlas až ze zámoří, kam se tento „otec zakladatel” natrvalo přestěhoval.
